Žijeme v době mezi svatořečením a nalezením hrobu sv. Anežky České. R. 1455 prorokoval litoměřický probošt Jan Papoušek: „Pokojné a šťastné časy v zemi české nastanou, když obyvatelé tělo blažené …Více
Žijeme v době mezi svatořečením a nalezením hrobu sv. Anežky České.
R. 1455 prorokoval litoměřický probošt Jan Papoušek: „Pokojné a šťastné časy v zemi české nastanou, když obyvatelé tělo blažené Anežky najdou.“ Staré proroctví říkalo, že až bude Anežka uznána za svatou, bude Čechům lépe. (A co Moravákům?)
R. 1455 prorokoval litoměřický probošt Jan Papoušek: „Pokojné a šťastné časy v zemi české nastanou, když obyvatelé tělo blažené Anežky najdou.“ Staré proroctví říkalo, že až bude Anežka uznána za svatou, bude Čechům lépe. (A co Moravákům?)
Libor Halik
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
R. 1643 nalezeno tělo sv. Anežky České, pak r.1648 konec třicetileté války a pak 92 let míru v českých zemích do r.1740 dle předpovědi z r.1455 litoměřického probošta Jana Papouška: „Pokojné a šťastné časy v zemi české nastanou, když obyvatelé tělo blažené Anežky najdou.“
www.ceskatelevize.cz/…/208452801280017
(časování je dle mé audionahrávky, která začala o sekundy později než orig …Více
R. 1643 nalezeno tělo sv. Anežky České, pak r.1648 konec třicetileté války a pak 92 let míru v českých zemích do r.1740 dle předpovědi z r.1455 litoměřického probošta Jana Papouška: „Pokojné a šťastné časy v zemi české nastanou, když obyvatelé tělo blažené Anežky najdou.“
www.ceskatelevize.cz/…/208452801280017
(časování je dle mé audionahrávky, která začala o sekundy později než orig video)
00:21:49.781 do 00:23:03.963 Válka střídá válku v Evropě, ale české země jsou uchráněny od válek. 92 let míru
00:24:28.572 historici Zdeněk Hojda a Jiří Mikulec řekli spolu s redaktorkou ČT 24 26. 4. 2008 v 21:32 v pořadu Historický magazín Rok 1648 - rok konce třicetileté války a Švédů v Praze a v českých zemích.
Sv. Hostýn Morava ale jinak – od válek neuchráněna na rozdíl od Čech
cs.wikipedia.org/wiki/Hostýn Roku 1655 nechala paní Marie, manželka hraběte Jana z Rottalu, pořídit nový obraz pro hostýnskou kapli. Tentokrát se jednalo o Pannu Marii vítěznou stojící na půlměsíci. Dnes je tento obraz umístěn v kostele v Bystřici.
www.hostyn.cz/listy/lsh_02_1.htm
Na Moravě (markrabství moravské) však války byly:
V roce 1662, když sultán Mohamed IV. vypověděl císaři Leopoldu I. válku, vtrhlo turecké vojsko, které obléhalo pevnost Nové Zámky, přes Karpatské průsmyky na Moravu, kde plenili a ničili východní a jižní oblasti až po Třebíč a Velké Meziříčí. Také kroměřížské a přerovské panství nebylo této hrůzy ušetřeno. Podle archivních pramenů z dějin těchto krajů popisuje Jan Horák řádění Turků takto: Zpráva o tureckém vpádu a následném vraždění a pálení jako bleskem prolétla krajem právě v době žní. Lidé v panické hrůze zakopávali svůj skromný majetek do jam, děti a starce nakládali na vozy a společně s dobytkem prchali jako jejich předkové před Tatary, na celkem nepřístupný Hostýn, který zaručoval útočiště a bezpečí. Purkrabí Tomáš Sartorius dal příkaz veškerou úřední registraturu naházet do truhel a beden a odvážet do bezpečí hradu Hukvaldu. V roce 1663 byl Hostýn proměněn na vojenskou pevnost a velitelem vojenské posádky byl ustanoven Ludvík Arnošt Elbogner, pán na Přílepech a Martinicích, od roku 1664 pak hejtman panství kroměřížského. Pod jeho vedením uprchlíci zpevnili staré valy palisádami a násypy a 11 týdnů zde tábořili pod širým nebem. Turci podnikli celkem tři loupeživé vpády na Moravu a způsobili mnoho škod. Až jejich porážka u Sv. Gottharda v roce 1664 zachránila Moravu od bídy a utrpení, které všem poddaným způsobili.
O těchto událostech ze 17. století svědčí i dochované obrázky a písně. Mědirytinka, která zobrazuje Pannu Marii "rottalovskou", pod níž na hoře se čtyřmi kaplemi a jakousi tvrzí (vojenské posádky?) jsou turecké stany s půlměsíci a vojáci na koních s prapory rovněž ukončeny půlměsíci.
Neúplný latinský text nad obrázkem zní: "peklo, jež na nás dotírá, zažeň a zkroť", pod obrázkem je nápis: "pravý a původní obraz Bohorodičky Panny na svaté hoře Hostýn z roku 1723".
Také texty písní, vytištěných v roce 1749 v Olomouci, ukazují, jak velikou důvěru v pomoc Matky Boží měli Moravané. Svědčí o tom např. verš písně "Kdyžś Ty, Matko milá, při nás, nic se nebojíme, neb že větší je Tvá síla než turecká, víme. Ochraň, zastaň,vysvoboď nás, Panno milostivá". V dalším verši čteme: "O, nedejž krve křesťanské pohanům prolévat, pomoz nám, smutným křesťanům, pohany pryč zahnat." Další píseň začíná prosbou : "Povstaniž, ó Maria, zbav nás toho hoře, uslyš naše zpívání na Tvé svaté Hoře. Přestraš všechny pohany, kteří hubí křesťany, zahubiš jejich líce, podej nám své pravice, ó Panno Maria."
Jestli za dobu tureckých výpadů byly podniknuty útoky i na Hostýn není doloženo, jisté je však, že hodně lidí bylo na hoře uchráněno před jejich řáděním. Podle historiků bylo tehdy kolem 12 tisíc lidí odvlečeno do otroctví.
Po odtáhnutí Turků se stal hostýnský kostelík, rozšířený a doplněný novým inventářem, cílem ještě většího počtu poutníků, neboť v roce 1679 je počítán k nejpřednějším místům na Moravě.
Podle pramenů:
Fr. Vídenský: Sv. Hostýn ve svém původu a osudech, Hlasy Svatohostýnské
J. Pavelka: Hostýn, Poklady umění v Čechách a na Moravě
www.sfr.cz/stranky/poutnik_detail.aspx
Za husitských válek byl pak klášter Na Františku značně vydrancován a klarisky po kratším pobytu v klášteře sv. Anny odešly do Týnce. Vrátily se až r. 1439 a zůstaly tam do r. 1555. Ve zpustošeném klášteře však tělo nebylo už možno nalézt. A to přimělo r. 1455 litoměřického probošta Jana Papouška k výroku: „Pokojné a šťastné časy v zemi české nastanou, když obyvatelé tělo blažené Anežky najdou.“ Srov. B. BALBÍN, Hagiographus seu Bohemia Sancta (Miscellanea historica Regni Bohemiae, Decadis I liber V.), Praha 1682, str. 65.
V roce 1643 pak byl na místě jakýchsi světel, která se objevovala v kapli Panny Marie, nalezen prastarý hrob a v něm zetlelé pozůstatky oděné zbytky řeholního roucha, vydávající silnou vůni. O nálezu byl uvědomen arcibiskup Harrach a ostatky byly uloženy do bílé truhličky, která byla po zapečetění předána do úschovy kvardiánovi minoritů a později se už o ní nehovořilo. Snad i proto, že v souvislosti s výše uvedenými zprávami se měla nacházet v přenosné rakvičce. J. POLC, Světice, str. 160-161.
Protože nenabyli jistoty o identitě ostatků, pokračovalo se za přispění císaře Ferdinanda III. v hledání a 16. října byl v téže kapli pod oltářem nalezen hrob se skříňkou, v níž byly nějaké ostatky. Komise sice nenabyla jistoty, že se jedná o Anežčiny ostatky, ale z historického hlediska se jeví, že místo i způsob uložení odpovídá starému popisu latinské Legendy. Tento názor zastává např. pražský arcibiskup kardinál Beran: J. BERAN, Blahoslavená Anežka Česká, Křesťanská akademie Řím 1974, str. 183, 207, 210.
Také o tomto nálezu se již dále nehovoří a neví se, kde skončil.
www.ceskatelevize.cz/…/208452801280017
(časování je dle mé audionahrávky, která začala o sekundy později než orig video)
00:21:49.781 do 00:23:03.963 Válka střídá válku v Evropě, ale české země jsou uchráněny od válek. 92 let míru
00:24:28.572 historici Zdeněk Hojda a Jiří Mikulec řekli spolu s redaktorkou ČT 24 26. 4. 2008 v 21:32 v pořadu Historický magazín Rok 1648 - rok konce třicetileté války a Švédů v Praze a v českých zemích.
Sv. Hostýn Morava ale jinak – od válek neuchráněna na rozdíl od Čech
cs.wikipedia.org/wiki/Hostýn Roku 1655 nechala paní Marie, manželka hraběte Jana z Rottalu, pořídit nový obraz pro hostýnskou kapli. Tentokrát se jednalo o Pannu Marii vítěznou stojící na půlměsíci. Dnes je tento obraz umístěn v kostele v Bystřici.
www.hostyn.cz/listy/lsh_02_1.htm
Na Moravě (markrabství moravské) však války byly:
V roce 1662, když sultán Mohamed IV. vypověděl císaři Leopoldu I. válku, vtrhlo turecké vojsko, které obléhalo pevnost Nové Zámky, přes Karpatské průsmyky na Moravu, kde plenili a ničili východní a jižní oblasti až po Třebíč a Velké Meziříčí. Také kroměřížské a přerovské panství nebylo této hrůzy ušetřeno. Podle archivních pramenů z dějin těchto krajů popisuje Jan Horák řádění Turků takto: Zpráva o tureckém vpádu a následném vraždění a pálení jako bleskem prolétla krajem právě v době žní. Lidé v panické hrůze zakopávali svůj skromný majetek do jam, děti a starce nakládali na vozy a společně s dobytkem prchali jako jejich předkové před Tatary, na celkem nepřístupný Hostýn, který zaručoval útočiště a bezpečí. Purkrabí Tomáš Sartorius dal příkaz veškerou úřední registraturu naházet do truhel a beden a odvážet do bezpečí hradu Hukvaldu. V roce 1663 byl Hostýn proměněn na vojenskou pevnost a velitelem vojenské posádky byl ustanoven Ludvík Arnošt Elbogner, pán na Přílepech a Martinicích, od roku 1664 pak hejtman panství kroměřížského. Pod jeho vedením uprchlíci zpevnili staré valy palisádami a násypy a 11 týdnů zde tábořili pod širým nebem. Turci podnikli celkem tři loupeživé vpády na Moravu a způsobili mnoho škod. Až jejich porážka u Sv. Gottharda v roce 1664 zachránila Moravu od bídy a utrpení, které všem poddaným způsobili.
O těchto událostech ze 17. století svědčí i dochované obrázky a písně. Mědirytinka, která zobrazuje Pannu Marii "rottalovskou", pod níž na hoře se čtyřmi kaplemi a jakousi tvrzí (vojenské posádky?) jsou turecké stany s půlměsíci a vojáci na koních s prapory rovněž ukončeny půlměsíci.
Neúplný latinský text nad obrázkem zní: "peklo, jež na nás dotírá, zažeň a zkroť", pod obrázkem je nápis: "pravý a původní obraz Bohorodičky Panny na svaté hoře Hostýn z roku 1723".
Také texty písní, vytištěných v roce 1749 v Olomouci, ukazují, jak velikou důvěru v pomoc Matky Boží měli Moravané. Svědčí o tom např. verš písně "Kdyžś Ty, Matko milá, při nás, nic se nebojíme, neb že větší je Tvá síla než turecká, víme. Ochraň, zastaň,vysvoboď nás, Panno milostivá". V dalším verši čteme: "O, nedejž krve křesťanské pohanům prolévat, pomoz nám, smutným křesťanům, pohany pryč zahnat." Další píseň začíná prosbou : "Povstaniž, ó Maria, zbav nás toho hoře, uslyš naše zpívání na Tvé svaté Hoře. Přestraš všechny pohany, kteří hubí křesťany, zahubiš jejich líce, podej nám své pravice, ó Panno Maria."
Jestli za dobu tureckých výpadů byly podniknuty útoky i na Hostýn není doloženo, jisté je však, že hodně lidí bylo na hoře uchráněno před jejich řáděním. Podle historiků bylo tehdy kolem 12 tisíc lidí odvlečeno do otroctví.
Po odtáhnutí Turků se stal hostýnský kostelík, rozšířený a doplněný novým inventářem, cílem ještě většího počtu poutníků, neboť v roce 1679 je počítán k nejpřednějším místům na Moravě.
Podle pramenů:
Fr. Vídenský: Sv. Hostýn ve svém původu a osudech, Hlasy Svatohostýnské
J. Pavelka: Hostýn, Poklady umění v Čechách a na Moravě
www.sfr.cz/stranky/poutnik_detail.aspx
Za husitských válek byl pak klášter Na Františku značně vydrancován a klarisky po kratším pobytu v klášteře sv. Anny odešly do Týnce. Vrátily se až r. 1439 a zůstaly tam do r. 1555. Ve zpustošeném klášteře však tělo nebylo už možno nalézt. A to přimělo r. 1455 litoměřického probošta Jana Papouška k výroku: „Pokojné a šťastné časy v zemi české nastanou, když obyvatelé tělo blažené Anežky najdou.“ Srov. B. BALBÍN, Hagiographus seu Bohemia Sancta (Miscellanea historica Regni Bohemiae, Decadis I liber V.), Praha 1682, str. 65.
V roce 1643 pak byl na místě jakýchsi světel, která se objevovala v kapli Panny Marie, nalezen prastarý hrob a v něm zetlelé pozůstatky oděné zbytky řeholního roucha, vydávající silnou vůni. O nálezu byl uvědomen arcibiskup Harrach a ostatky byly uloženy do bílé truhličky, která byla po zapečetění předána do úschovy kvardiánovi minoritů a později se už o ní nehovořilo. Snad i proto, že v souvislosti s výše uvedenými zprávami se měla nacházet v přenosné rakvičce. J. POLC, Světice, str. 160-161.
Protože nenabyli jistoty o identitě ostatků, pokračovalo se za přispění císaře Ferdinanda III. v hledání a 16. října byl v téže kapli pod oltářem nalezen hrob se skříňkou, v níž byly nějaké ostatky. Komise sice nenabyla jistoty, že se jedná o Anežčiny ostatky, ale z historického hlediska se jeví, že místo i způsob uložení odpovídá starému popisu latinské Legendy. Tento názor zastává např. pražský arcibiskup kardinál Beran: J. BERAN, Blahoslavená Anežka Česká, Křesťanská akademie Řím 1974, str. 183, 207, 210.
Také o tomto nálezu se již dále nehovoří a neví se, kde skončil.
Libor Halik
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
Z textů Sv. Anežka, proroctví o české zemi, která se splnila a splní vyplývá, že se ostatky sv. Anežky po r.1455, kdy bylo vyřknuto proroctví, minimálně 1x našly. Např. po 30. leté válce nastala zlatá doba české kultury, civilizace i zbožnosti, ač se dodnes lživě učí, že nastala doba temna. Ostatky se našly opět ve ŠPANĚLSKU a byly převezeny do Prahy a padl komunismus. Český stát zrušil …Více
Z textů Sv. Anežka, proroctví o české zemi, která se splnila a splní vyplývá, že se ostatky sv. Anežky po r.1455, kdy bylo vyřknuto proroctví, minimálně 1x našly. Např. po 30. leté válce nastala zlatá doba české kultury, civilizace i zbožnosti, ač se dodnes lživě učí, že nastala doba temna. Ostatky se našly opět ve ŠPANĚLSKU a byly převezeny do Prahy a padl komunismus. Český stát zrušil r.2011 padesátikorunu s obrazem sv. Anežky - to je možná znamení konce Božího požehnání daného skrze sv. Anežku. K návratu Čechů ke svaté křesťanské víře nedošlo. Děti před porodem se vraždí dál za tolerantního mlčení vrcholných úředníků státu i církve. Pravděpodobně budou následovat Boží soudy, jak naznačila už sv. Johanka z Arku gloria.tv/post/G4PkZzWNsuss3Yzi9rhZKXxeJ a prorokoval Josef Naar (1691-1763), že celé Čechy budou pustinou bez lidí, že Plzeň a Praha budou zbořeny ve světové válce. www.kpufo.cz/wpm/plzen4.htm
www.esoterica.gr/forums/topic.asp
www.esoterica.gr/forums/topic.asp