aobubo před 1 hodinou
docela zajímavý komentář k tématu co vložil Stylita:
...atd...

pomluvit biskupa Žaniče, udělat z něho lháře a blázna, nic nového pod sluncem

Biskup Žanić odešel do důchodu v roce 1993 ve věku 75 let a následoval jej biskup Ratko Perić . Žanić zemřel v roce 2000 ve věku 81 let

In April 1986, Žanić submitted a negative report of the apparitions to Cardinal Joseph Ratzinger, at the time Prefect of the Sacred Congregation for the Doctrine of the Faithat the Vatican.

As the Medjugorje events had exceeded the scope of a local event, in January 1987, upon the suggestion of the Congregation for the Doctrine of the Faith, Cardinal Kuharićand Bishop Žanić made a joint communiqué in which they announced the formation of a third Commission under the direction of the Bishops Conference. In July, Žanić forbade any priests who organized pilgrimages or came there ascribing a supernatural character to the events, to celebrate Mass in his diocese, and this until the Commission of the Bishops’ Conference completed its inquiry.

On 10 April 1991, the Yugoslav Episcopal Conference concurred with Žanić's earlier finding of Non constat de supernaturalitate stating that: "On the basis of the investigations so far it can not be affirmed that one is dealing with supernatural apparitions and revelations.

en.wikipedia.org/wiki/Pavao_Žanić

docela zajímavý komentář k tématu co vložil Stylita:

Tak především. Měl byste vědět a znát základní informace, že biskupství mostarské do událostí v Medugorji nemá co mluvit a to od dubna 1985. Na chování a jednání místního mostarského biskupa Žaniće podal arcibiskup Franić, předseda teologické komise při Jugoslávské biskupské konferenci stížnost do Vatikánu. Kongregace pro nauku víry, pod vedením kardinála Ratzingera zjistila, že stížnost je oprávněná, a odňala v dubnu 1985 biskupu Žanićovi právo o událostech dále rozhodovat, neboť se prokázalo, že lhal a manipuloval ohledně údálostí v Medugorji a požádala ho o předání dokumentace, což se uskutečnilo ve Vatikánu 15. 5. 1985.
Z rozhodnutí Vatikánu pak události v Medugorji byly pod kontrolou BK Jugoslavie a po rozpadu Jugoslavie až do roku 2008 pod BK Bosny.
V roce 2008 na přímý podnět papeže Benedikta, byla ustanovena vatikánská komise pro události v Medugorji, které předsedá kardinál Camillo Ruini, a členové jsou:

• Jozef cardinal Tomko – Slovakia. President Emeritus of the Pontifical Committee for International Eucharistic Congresses. Former Prefect of the Congregation for the Evangelization of Peoples
• Julian cardinal Herranz Casado – Spain. President Emeritus of the Pontifical Council for Legislative Texts
• Josip cardinal Bozanic – Croatia. Archbishop of Zagreb
• Vinko cardinal Puljic – Bosnia & Herzegovina. Archbishop of Vrhbosna (Sarajevo)
• Archbishop Angelo Amato – Italy. Prefect of the Congregation for the Causes of Saints
• Fr David-Maria Jaeger – Israel. A Franciscan priest, expert in canon law and a convert to Christianity.
• Fr Salvatore Perrella – Italy. A Marianist priest and lecturer at the Pontifical faculty of Marian Theology.
• Fr Pierangelo Sequeri – Italy. One of Italy’s most prominent theologians and appointed last year by Benedict XVI to serve on the International Theological Commission.
• Fr Zdzislaw Josef Kijas – Poland. Another Franciscan and Secretary of the Pontifical Academy of Mary Immaculate in Rome.
• Msgr Tony Anatrella – France. Psychologist and Mariologist, and a consultant to the Pontifical Council for the Family, and of the Pontifical Council for Health Care Ministry.
• Msgr Franjo Topic – Croatia. President of the Croatian Cultural Society ‘Progress’ in Sarajevo.
• Fr Mijo Nikic – Croatia. Superior of the Jesuit Order in Zagreb and a professor of religious psychology.
• Fr Mihaly Szentmartoni – Serbia. Another Jesuit and a director of the Spirituality Institute at Rome’s Gregorian University. As a professor of clinical psychiatry he served on the medical committee of the previous Commission undertaken by the former Yugoslavia Bishops Conference. The medical committee of six concluded in 1988 that according to the criteria laid down by the CDF in 1978, the six ‘visionaries’ were considered mentally balanced and showed no inclination to psychotic disorder or hysteria, or other phenomenon of this kind.
• Sr Nela Veronica Gaspar – Bosnia & Herzegovina. Theologian
• Achim Schütz – Germany. Expert on religious phenomenon.
• Msgr Krzysztof Nykiel – Poland. Served on the Pontifical Council for Health Pastoral Care.
Tato komise po ukončení svého šetření bude neprodleně informovat papeže o svém nálezu.
Biskup Žanič obdržel za svoji lež a nelásku k bližnímu svoji odměnu. Při bombardování Mostaru byla zničena jeho katedrála a biskupa následně nalezli zalezlého ve sklepě, který se strachy psychicky zhroutil a skončil následně v psychiatrické léčebně, kde i zemřel.
Biskup Hnilica o Medugorji
Toto interviuw připravila Marie Czernin pro německý katolický měsíčník PUR. Zveřejněno bylo v prosinci 2004. Tento časopis dostávají všichni biskupové Německa. Vydává ho dvojice novinářů - dvojčata Bernhard a Martin Mullerovi. Jsou hluboce oddáni fatimským zjevením odkud pramení i idea vydávat tento měsíčník.
Měli jsme několik sporů v redakci o vedení tohoto interviuw, protože celá otázka Medžugorja je poněkud kontraverzní. Ale přesto jsme se rozhodli toto interview připravit, protože si přejeme, aby naši čtenáři měli příležitost se seznámit se vším, co bylo řečeno ve světě, a v tomto konkrétním případě, v Německu. Jsme přesvědčeni, že slova biskupa Hnilici, která zveřejňujeme v plném znění, budou pro naše čtenáře zajímavá. Tato slova říkají samy o sobě všechno. Tento článek nechce být projevem na podporu Medžugorje ze strany našeho časopisu, ale naopak je rozhodnutím dát našim čtenářům konkrétní informace o tom, co lidé, včetně papeže, říkají, nebo říkají, že řekl někdo druhý, o medžugorských zjeveních a jejich plodech. Tento článek navazuje na dva další články o Medžugorji, které byly zveřejněny v říjnu v novinách italské biskupské konference «Avvenire», která se vyjadřuje pozitivně o Medžugorji. Jeden ze jmenovaných článků hovoří o tom, že italské jednotky UN umístěné v Sarajevu jely na pouť do Medžugorje, aby poděkovaly Královně míru za ochranu v době své mírové mise v Bosně. Druhý článek, zveřejněný 15. 10. 2004, jehož autorem je Alessandro Fo, profesor latinské literatury na univerzitě v Sieně, hovoří o autorově obrácení, které je plodem poutí do Medžugorje. Skutečnost, že noviny italské biskupské konference věnují medžugorským událostem tolik prostoru je zajímavá i pro nás. Proto jsme poslali Marii Czernin, aby se zeptala biskupa Hnilici - dlouhodobého přítele papeže Jana Pavla II., který žije v Římě od r. 1950, kdy emigroval ze Slovenska, jestli papež někdy nějak komentoval Medžugorje a jestli ano, potom jak se k medžugorským událostem vyjádřil. (Poznámka vydavetele PUR).
O Medžugorji s biskupem Hnilicou
Marie Czernin: Biskupe Hnilico, vy jste ztrávil hodně času s papežem Janem Pavlem II. a mnohokrát jste se s ním setkal v soukromí - například jste ho navštívil v nemocnici v Gemelli, krátce po atentátu 13. 5. 1981. Hovořil jste s papežem někdy o Medžugorji?
Biskup Pavel Hnilica - Jednou jsem navštívil Svatého otce, to bylo v roce 1984, obědvali jsme v Castel Gandolfu, v jeho letní rezidenci, a já mu vyprávěl o zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, které jsem vykonal v moskevské katedrále Nanebevzetí 24. 3. toho roku, jak to žádala Panna Maria ve Fatimě. Když jsem Svatému otci řekl o těch událostech, byl velmi dojatý a řekl: "To tě tam Panna Maria sama přivedla." Odpověděl jsem: "Ne, Svatý otče. Ona mne nesla ve svém náručí!" A potom se mne zeptal, co si já myslím o Medžugorji, jestli jsem již navštívil to místo. Odpověděl jsem mu, že mi oficiální představitelé Vatikánu nezakázali jet, ale radili mi, abych tam přesto nejezdil. Papež se na mne podíval a řekl: "Jeď do Medžugorje inkognito. Tak jako jsi jel do Moskvy. Kdo ti v tom může bránit?" Papež mne oficiálně nepověřil, abych tam jel, ale našel jiné řešení. Papež pokračoval ve svém výkladu a ukázal mi knihu o Medžugorji, kterou napsal René Laurentin. Začal z ní číst několik úryvků a zdůraznil, že medžugorská poselství mají úzký vztah k poselstvím z Fatimy. "Podívej, Medžugorje je pokračování, prodloužená ruka, Fatimy. Panna Maria se zjevuje v komunistických zemích prvořadě kvůli problémům, které vycházejí z Ruska", řekl papež, který to již přijal jako misi svého pontifikátu. Po tom rozhovoru s papežem jsem navštívil Medžugorje třikrát nebo čtyřikrát incognito. Ale bývalý biskup mostarsko-duvanský, Pavao Žanić, mi napsal dopis, v němž se vyjadřoval, že si přeje, abych Medžugorje již nenavštěvoval. Pokud to nebudu respektovat, že napíše samotnému Svatému otci. Vypadá to, že ho někdo informoval o mé návštěvě. Ale já jsem neměl žádný důvod se Svatého otce bát.
Měl jste další příležitost hovořit s papežem o Medžugorji?
Biskup Pavel Hnilica - Ano, podruhé jsme hovořili o Medžugorji 1. 8. 1988. Skupina lékařů z Milána, kteří vyšetřovali vizionáře přišla na návštěvu k papežovi do Castel Gandolfo. Jeden z lékařů připomenul, jak jim mostarský biskup ztěžoval práci. Papež řekl: "Protože on je biskupem v té oblasti, musíte k němu mít úctu." Potom pokračoval srdečným tónem: "Ale on se bude zodpovídat před Bohem pokud nepostupoval správně". Potom se papež na okamžik zamyslel a řekl: "Dnešní svět ztratil cit pro nadpřirozeno; jinými slovy, pocit Boha. Ale mnozí lidé znovu objevují ten cit v Medžugorji skrze modlitbu, půst a svátosti".
To je pro mne osobně nejsilnější a explicitní svědectví o Medžugorji. Co bylo zvláště a hluboce působivé je, že přítomní doktoři prohlásili "Non constat de supernaturalitate». Papež dlouho před tím uznal, že se nadpřirozené události v Medžugorji dějí. Z mnoha pramenů, byl papež přesvědčen, že je možné na tom místě zakusit Boha.
Je možné, že by mnoho z toho co se děje v Medžugorji mohlo být vymyšleno?
Biskup Pavel Hnilica - Před několika roky se konalo setkání mladých v Marienfriedu, i já jsem tam byl pozván. Během tohoto setkání se mne novinář zeptal: "Biskupe, copak vy nevěříte, že je všechno to, co se děje v Medžugorji od ďábla?" Odpověděl jsem: "Já jsem Jezuita. Svatý Ignác nás učil, jak musíme umět rozlišovat duchy, ale také nás učil, že každá událost může mít trojí odlišný původ: lidský, Božský, nebo ďábelský". Na závěr souhlasil se mnou, že to, co se děje v Medžugorji je nemožné vysvětlit z lidského pohledu. Skutečností je, že každým rokem jsou normální mladí lidé, a to tisíce, přitahováni, a spěchají, aby se usmířili s Bohem. Medžugorje je již nazýváno "zpovědnice světa", protože jako fenomén, ani Lurdy ani Fatima, nedokázaly aby takové množství lidu chodilo ke zpovědi. Co se děje při zpovědi? Kněz osvobozuje hříšníka od ďábla. Tehdy jsem tomu novináři odpověděl: "Rozhodně, satan je schopný mnohého, ale jednoho rozhodně ne. Je možné, aby satan povzbuzoval lidi ke zpovědi? Aby se tedy osvobodili právě od něj samotného?" Přítomní novináři se zasmáli, protože pochopili, co jsem chtěl říci. Proto jediný možný důvod zůstává v Bohu. Později jsem o tomto rozhovoru vyprávěl i Svatému otci.
Jak byste zhrnul poselství Medžugorje? V čem se tato poselství odlišují od lurdských nebo fatimských?
Biskup Pavel Hnilica - Na všech třech poutních místech nás Panna Maria vyzývá k pokání, odpuštění a k modlitbě. V tomto ohledu se všechnna tři zjevení shodují. Přitom rozdíl je, že medžugorská zjevení trvají již 23 roků. Intenzita pokračování nadpřirozeného nekolísá a neupadá po všechny ty roky a výsledkem je, že se zde obrací ještě větší počet intelektuálů.
Někteří nepřipouštějí možnost pravosti poselství z Medžugorje, protože vypukla válka v těchto krajích, což vedlo k tomu, že se národy obrátily jeden proti druhému. Což to není místo míru a ne konfliktu? Biskup Pavel Hnilica - V roce 1991, deset let po hlavním poselství: "Mír, mír, mír jenom mír, když vypukla válka v Chorvatsku, ještě jednou jsem se sešel s papežem a on se mne zeptal: "Jak je možné vysvětlovat zjevení při válce v Bosně?" Opravdu, válka byla strašná... Odpověděl jsem: "Vypadá to, že jsme ve stejné situaci jako ve Fatimě. Kdyby se Rusko hned zasvětilo Neposkvrněnému Srdci Mariinu, mohli jsme se vyhnout Druhé světové válce a šíření komunizmu a ateizmu. Svatý otče, hned jak vy jste zasvětil Rusko Neposkvrněnému Srdci Mariinu v roce 1984, stalo se v Rusku mnoho změn, tak začal pád komunizmu. Panna Maria v Medžugorji začala upozorněním, že nastane válka, jestliže se neorátíme. Nikdo ta poselství nebral vážně. Možná, kdyby byli biskupové bývalé Jugoláslávie brali tato poselství vážněji, nebylo by to došlo tak daleko - ale rozhodně by to nebylo zaručovalo definitivní uznání oficiální Církve vzhledem k tomu, že zjevení trvají až dodnes." Tehdy mi papež řekl: "Tedy zdá se, že biskup Hnilica je přesvědčen, že můj postup zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Mariinu byl platný?" Já jsem odpověděl: "Rozhodně byl; jedinou otázkou je kolik biskupů vykonalo totéž zasvěcení v souladu se Svatým otcem."
Proč je tak důležité, jestli i ostatní biskupové vykonali totéž zasvěcení v duchu toho, co vykonal Svatý otec?
Biskup Pavel Hnilica - To vyjadřuje kolegialitu Církve, jinými slovy, jednota biskupů s papežem, která tomu dává daleko hlubší význam. Když byl Karol Wojtyla zvolen za papeže v roce 1978, blahopřál jsem mu, ale hned jsem ho upozornil, že něco bude jeho pontifikátu chybět, jestliže nezasvětí Rusko společně se všemi biskupy. Tehdy mi řekl: "Jestli se ti podaří o tom přesvědčit biskupy, vykonám to hned zítra." Proto se mne po zasvěcení 25. března 1984 ptal, kolik biskupů se mnou koncelebrovalo? Vzhledem k tomu, že jsem mu na tu otázku nemohl odpovědět, řekl papež: "Každý biskup má připravit svoji diecézi, každý kněz své společenství, každý otec svoji rodinu, protože Panna Maria řekla, že i laici se mají zasvětit jejímu Srdci."
Kdo byl zesnulý biskup Hnilica
Mons. Pavel Mária Hnilica, S.J., titulární biskup Rusady, zesnul 8. října 2006 v časných ranních hodinách v městě Nové Hrady v České republice. Pohřeb bude 18.10. v Trnavě (Slovensko).
Mons. Hnilica byl vysvěcen na kněze 29. 9. 1950 a biskupské svěcení přijal 2. 1. 1951. Titulárním biskupem Rusady byl jmenován 13. května 1964.
Mons. Hnilica byl vysvěcen na biskupa v třiceti letech věku v tehdejším Československu. Vzhledem ke komunistickému pronásledování ho jeho biskup vysvětil tajně, a to krátce před vlastní smrtí. Žádal od něj, aby pomáhal Církvi na Východě, řekl: „Tvoje diecéze se rozkládá od Berlina do Moskvy a k Pekingu“. Hnilica ta slova přijal s velikou vážností a po celý život – mnohdy i v podmínkách riskování vlastního života – pomáhal mnohým biskupům a věřícím. V Římě později založil i náboženské sdružení „Pro Deo et Fratribus“ (Pro Boha a bratry), jejímž cílem bylo duchovně a hmotně pomáhat Církvi v zemích za Železnou oponou. Mons. Hnilica byl přesvědčen, že se vítězství Neposkvrněného Mariina Srdce ohlášené ve Fatimě může uskutečnit pouze jestli se katolická a pravoslavná Církev usmíří. Podle jeho názoru se ekumenické působení má uskutečňovat skrze skutky lásky, protože dialog může být plodný pouze v lásce.
Mons. Hnilica je známý i díky své angažovanosti pro Medžugorje. Např. 25. června 1997 podepsal spolu s Mons. Franěm Franićem, fra Tomislavem Pervanem, fra Ivanem Landekou, fra Jozem Zovkem, fra Slavkem Babarićem a fra Leonardem Orečem, list přátelům medžugorských modlitebních skupin.
Zvukový záznam - biskup Pavol Mária Hnilica SJ.
Prinášame vám krátku zvukovú nahrávku rozhovoru s biskupom P.M.Hnilicom SJ, ktorú odvysielalo rádio Lumen. V nahrávke si môžete vypočuť skúsenosti otca biskupa, jeho vysvetlenie dôležitosti f
atimského zasvätenia a postoj voči zajeniam Panny Márie vo Fatime a Medžugorietu.

co dal. dal to bude najskor tak, že aj ked sa tam neviem ako upravi pastoracia, aj ked by hned uznali len prvych 6, ludia neustale budu tvrdošijne čitat tie nove a propagovat to a tak zostavat v hriechu, ktorý patri medzi smrtelne. nikdy sa z neho nevyspovedaju, pretože si nepriznaju svoju hlupost. a ako vieme aj jeden smrtelny hriech stačí na to, aby človek neprešiel. nu aspon vieme, prečo su falošne zjavenia s takým gustom šírené. oni nejaké tie duše o to zakopnú a o presne o to ide.