☰
Modlitba se čtením
(zobrazit rubriky)
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
(použít hymny k volnému výběru)
Chvalme všichni Krále nebeského,
který vstoupil v radost Otce svého,
by byl Pánem stvoření všeho.
Ukázal se mnohým po vzkříšení,
ujal se svých věrných v zarmoucení,
slíbil jim Ducha utěšení.
Chtě svou milostí všechny spasiti,
vírou svou je v Duchu obživiti,
přikázal své slovo hlásati.
Jako vítěz na výsost se bere,
vykoupený lid radostně vede
do radosti své neskonalé.
Nuže, věrní, k Pánu svému hleďme,
v toho, jenž nás předešel, doufejme,
v pravdě srdce své posilněme.
Ten, jenž zvítězil, nás očekává,
před Otcem svým za nás se přimlouvá,
do nebeské radosti volá.
ŽALMY
(zobrazit Sláva Otci)1. ant. Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky. Aleluja. †
1Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, *
jeho milosrdenství trvá navěky.
2† Tak ať mluví vykoupení Hospodinem, *
ti, které vykoupil z nepřátelské moci,
3které shromáždil ze zemí, *
od východu a od západu, ze severu a z jihu.
4Bloudili na stepi, po pustině, *
nenašli cestu k městu, kde by mohli bydlet.
5Hladověli a žíznili, *
život v nich chřadl.
6Tu volali ve své tísni k Hospodinu, *
a on je z jejich úzkostí vysvobodil.
7Vedl je pravou cestou, *
aby došli do města, kde by mohli bydlet.
8Ať chválí Hospodina za jeho milosrdenství, *
za jeho divy k dobru lidí,
9neboť žíznivou duši ukojil, *
hladovou duši naplnil dobrými věcmi.
10Seděli v hlubokých temnotách, *
spoutáni železem a strastí,
11neboť se vzepřeli Božím příkazům, *
pohrdli úradkem nejvyššího.
12Proto jim pokořil srdce útrapou, *
potáceli se, ale nikdo jim nepomohl.
13Tu volali ve své tísni k Hospodinu, *
a on je z jejich úzkostí vysvobodil.
14Vyvedl je z hlubokých temnot *
a roztrhl jejich pouta.
15Ať chválí Hospodina za jeho milosrdenství, *
za jeho divy k dobru lidí,
16neboť vylomil bronzové brány *
a železné závory rozbil.
Ant. Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky. Aleluja.
2. ant. Ve své tísni volejte k Hospodinu, a on vás vysvobodí. Aleluja.
17Chřadli pro svou nepravost *
a souženi byli pro své viny;
18z duše se jim zhnusil každý pokrm *
a přiblížili se až k branám smrti.
19Tu volali ve své tísni k Hospodinu, *
a on je z jejich úzkostí vysvobodil.
20Poslal své slovo a uzdravil je, *
zachránil je ze záhuby.
21Ať chválí Hospodina za jeho milosrdenství, *
za jeho divy k dobru lidí.
22Nechť podají děkovné oběti, *
nechť vypravují s jásotem o jeho skutcích.
23Pustili se po lodích na moře, *
sháněli obchody po širých vodách.
24Viděli Hospodinova díla *
a na širém moři jeho divy.
25Rozkázal a vyvolal bouřlivý vítr, *
který do výše vzdouval vlny.
26Stoupali až k nebi, sestupovali do propastí, *
jejich duše se třásla v nebezpečí.
27Potáceli se, vrávorali jak opilí, *
veškerá jejich zručnost byla v koncích.
28Tu volali ve své tísni k Hospodinu, *
a on je z jejich úzkostí vysvobodil.
29Uklidnil bouři v tichý vánek, *
a utišily se mořské vlny.
30Radovali se, že se uklidnily, *
a dovedl je do vytouženého přístavu.
31Ať chválí Hospodina za jeho milosrdenství, *
za jeho divy k dobru lidí;
32nechť ho oslavují v shromáždění lidu, *
nechť ho velebí ve sboru starších.
Ant. Ve své tísni volejte k Hospodinu, a on vás vysvobodí. Aleluja.
3. ant. Spravedliví vidí Hospodinovy divy a radují se, poznávají jeho lásku. Aleluja.
33Změnil řeky v pustinu *
a prameny vod ve vyprahlou zemi,
34plodný kraj v solnou step *
pro zlobu jeho obyvatel.
35Změnil poušť ve vodní pláň, *
vyprahlou zemi v prameny vod.
36Usadil tam hladové *
a vystavěli si město k přebývání.
37Oseli pole, založili vinice, *
domohli se hojné úrody.
38Požehnal jim, a velmi se rozmnožili, *
nezmenšil počet jejich dobytka.
39Avšak ubylo jich, dostali se do bídy *
tlakem neštěstí a útrapami.
40Ale ten, který vylévá potupu na knížata *
a dává jim bloudit neschůdnou pouští,
41pozdvihl chudáka z bídy *
a rodiny rozmnožil jako stáda.
42Vidí to spravedliví a radují se, *
každá zloba zavře svá ústa.
43Kdo je moudrý, aby to sledoval, *
kdo pochopí Hospodinovu lásku?
Ant. Spravedliví vidí Hospodinovy divy a radují se, poznávají jeho lásku. Aleluja.
Vzkříšením Ježíše Krista nám Bůh daroval nový život, aleluja,
máme proto živou naději na dědictví, které nepomine, aleluja.
(skrýt plné znění krátkých zpěvů)
PRVNÍ ČTENÍ
Třetí list svatého apoštola Jana
Nenapodobuj zlo, ale dobro
1(Já) starší drahému Gájovi, kterého miluji v pravdě.
2Můj drahý, přeji ti (od Boha), aby se ti ve všem dobře dařilo a abys byl zdráv, jako je zdráva tvá duše. 3Vždyť jsem měl velkou radost, když přišli bratři a vydávali svědectví o tvé pravdě, jak ty žiješ v pravdě. 4Není pro mě větší radost, než když slyším, že moje děti žijí v pravdě.
5Můj drahý (Gáje), jednáš, jak se sluší na věrného (křesťana) ve všem, co prokazuješ bratřím, a to i cizím. 6Ti veřejně ve shromážděních věřících mluvili o tvé lásce. A bude to od tebe pěkné, když je (zase tak) vybavíš na cestu, jak je to hodné Boha. 7Neboť se vydali na cesty pro (Ježíšovo) jméno a neberou nic od pohanů. 8Je to přece naše povinnost, abychom se takových lidí ujímali. Tak budeme mít účast v jejich práci při (hlásání) pravdy.
9Napsal jsem něco církevní obci, avšak Diotrefes, který rád vládne, nechce uznávat naši pravomoc. 10Proto až přijdu, vytknu mu jeho chování, že nás pomlouvá zlými slovy. A jako by mu to (ještě) nestačilo: ani sám bratry pohostinně nepřijímá a těm, kdo by to chtěli dělat, v tom zabraňuje a z církevního společenství je vylučuje.
11Můj drahý, nenapodobuj zlo, ale dobro. Kdo dělá dobro, je z Boha, kdo dělá zlo, neviděl Boha.
12Demetriovi vydávají všichni dobré svědectví; (mluví pro něj i to, jak žije ve shodě) s pravdou. I my o něm vydáváme svědectví a ty víš, že naše svědectví je pravdivé.
13Měl bych ti ještě mnoho psát, ale nechci v tom pokračovat inkoustem a perem. 14Doufám totiž, že tě brzo uvidím a řekneme si to ústně.
15Pokoj tobě! Pozdravují tě přátelé. Vyřiď pozdrav přátelům, každému zvlášť.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
3 Jan 11; srov. 1 Petr 4,15-16
Nenapodobuj zlo, ale dobro. * Kdo dělá dobro, je z Boha, aleluja.
Je lepší, když někdo trpí nezaslouženě, než proto, že udělal něco špatného. * Kdo dělá dobro, je z Boha, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu svatého Jana z Avily, kněze, přátelům
(Ep. ad amicos, 58: Opera omnia, edit. B.A.C. 1,533-534)
Aby byl Ježíšův život patrný na nás
Buď veleben Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy. On nás těší ve všech našich souženích, abychom pak mohli těšit druhé v jakémkoli soužení tou útěchou, jakou Bůh potěšuje nás. Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze Krista dostává všestranné útěchy.1
To jsou slova apoštola svatého Pavla. Třikrát byl mrskán metlami, pětkrát bičován, jednou kamenován, zanechán jako mrtvý, pronásledován od všech možných lidí, trýzněn všemi druhy muk a útrap,2 a to ne jednou nebo dvakrát, ale jak sám říká na jiném místě: Tak jsme my zaživa stále vydáváni na smrt pro Ježíše, aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle.3
A uprostřed všech těchto strastí nereptá a nestěžuje si na Boha, jako to dělávají slaboši; ani netruchlí jako ti, kdo milují svou slávu a rozkoš; ani neprosí úpěnlivě Boha, aby byl svých strastí zbaven, jako to dělají ti, kdo je neznají, a proto s nimi nechtějí nic mít; ani je nepodceňuje jako ti, kdo je považují za něco bezvýznamného. On nechává stranou všechnu nevědomost a slabost a uprostřed strastí dobrořečí Bohu a děkuje za ně Dárci jako za veliké dobrodiní. Pokládá se za šťastného, že může něco trpět pro čest toho, který obdivuhodně snášel a vytrpěl tolik potupy, aby nás vysvobodil od potupy, jíž jsme byli vydáni napospas hříchem, a který nám udělil vyznamenání a čest svým duchem a přijetím za děti Boží; v něm a skrze něho máme záruku a pečeť nebeské radosti.
Moji bratři tolik milovaní! Ať Bůh otevře vaše oči, abyste viděli, kolik dobrého nám dává v tom, co svět považuje za opovržené, a hledáme-li slávu Boží, jaké cti se nám dostává v zneuctění, jež zakoušíme, a jaká sláva se nám chystá z nynějšího soužení a jak něžnou, přátelskou a láskyplnou náruč nám Bůh otevírá, aby přijal ty, kdo byli zraněni v bitvě pro něho. To je nepochybně sladší než všechen med, který zde veškeré úsilí může vyrobit. A když to okusíme, velice zatoužíme po této náruči; vždyť kdo by netoužil po tom, který je zcela hodný veškeré lásky a touhy, leda ten, kdo vůbec neví, co je touha?
Jestliže vás tedy blaží ony radosti a toužíte je spatřit a zakoušet, vězte, že k nim nevede žádná lepší cesta než cesta utrpení. Po této stezce šel Kristus a všichni, kdo byli jeho. Nazývá ji úzkou, ale ona vede přímo k životu. A on nás učí, abychom, chceme-li k němu dospěti, šli cestou, po níž se on sám ubíral. Vždyť není ani správné, aby lidé vyhledávali cesty s poctami, když Syn Boží kráčel cestou potupy; neboť není žák nad učitele ani služebník nad svého pána.4
Kéž dá Bůh, aby náš duch nevyhledával na tomto světě jiný pokrm ani nenalézal spočinutí nikde jinde než v námahách pod křížem Páně.
1 2 Kor 1,3-5. 2 Srov. 2 Kor 11,23 a násl. 3 2 Kor 4,11. 4 Mt 10,24.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, * aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle. Aleluja.
Tělo nám sice chátrá, ale duše se den ze dne zmlazuje. * Aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle. Aleluja.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, ty dáváš odplatu těm, kdo ti zůstanou věrní; dnes slavíme památku mučednické smrti svatého papeže Jana a prosíme tě, pomáhej nám, ať také následujeme jeho stálost ve víře. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
(zobrazit zakončení)Text © Česká biskupská konference, 2018
breviar.cz © 1999-2024 Juraj Vidéky