Reklama

Reklama

Císařův pekař - Pekařův císař

  • Československo Cisárov pekár a pekárov cisár (více)

Obsahy(1)

Slavnou dvoudílnou historickou veselohru Císařův pekař a Pekařův císař natočil s Janem Werichem v hlavní dvojroli režisér Martin Frič v roce 1951. Vyprávění zavede diváka do doby císaře Rudolfa II., kde žije nejen tento vladař, bezmezně milující alchymii a umění, ale i pekař Matěj a mnoho dalších postaviček císařského dvora, které se už dvacet let před natočením tohoto filmu objevily ve Werichově a Voskovcově hře "Golem", uváděné v Osvobozeném divadle. Byla to, jak pravil podtitul, romantická revue a její nezbytnou součástí, tak jako všech představení Osvobozeného divadla, byla Ježkova hudba s Werichovými a Voskovcovými písňovými texty. Z těch, bohužel, do Fričova filmu nepronikla ani jediná. Nicméně svůj evergreen Císařův pekař a Pekařův císař má. Jan Werich spolu s hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem pro film napsali od té doby velmi populární píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“. Pod návrhy kostýmů byl podepsán slavný Jiří Trnka a ve filmu si zahrála řada skvělých herců – Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský. V epizodní roli se v houfu dvorních dam mihne i mladičká rusovláska Věra Chytilová. (Česká televize)

(více)

Recenze (615)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

"Copak nemáte něco proti bolesti, co nebolí?" Máme. Jana Wericha. Do tohohle komentáře bych mohl napsat, že se na něm podílela herecká elita, že je to nejlepší Fričův film (a že ho měl točit Krejčík), že Werich exceluje v nezapomenutelné dvojroli, ale je to tak nějak zbytečné. Lidí, kteří nedokážou film vnímat jinak, než ideologicky, je mi upřímně líto. Ostatně pořád nechápu, co je na "my všichni budem na tom lépe, když rady dáte nám a my vám dáme své rady" špatného. A vůbec. Já jenom vim, že jsem tam asi nedal to, co jsem tam měl dát.A co jste tam měl dát? To jsem právě zapomněl. A co jste tam dal? No to právě nevim. - Jak by se milosti zamlouval tento elixír? Jsme okouzleni. A kde se čepuje ten elixír? V jednom mlýně, nedaleko Brandýsa. A říká se mu? Rozálie. - S námi nic necloumá. Ale s vámi to bude cloumat, pane Langu. - A ROHLÍČKY MUSÍ BÝT OBZVLÁŠTĚ DOBŘE VYPEČENÉ. ()

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Jedni tuto klasiku vyzdvihují do nebes, jiní ji zase nesnášejí a to nejen zde na CSFD, ale i v mém blízkém okolí. Já zůstávám někde uprostřed. Líbí se mi samotný příběh, Golem i vynikající Jan Werich, který se se svou dvojrolí popasoval opravdu excelentně, spousta vtipných situací i dialogů, stejně jako alchymistické hrátky, jenž dopomohly k vytvoření nezapomenutelné atmosféry. Klady jasně vítězí a tak i v tomto případě dávám nadprůměrné ohodnocení… ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Zcela zjevná budovatelská pseudohistorická agitka, ale jak už bylo zvykem u předválečných filmů V + W, vůbec to nevadí... Je to vlastně s podivem, že se dal v roce 1951 natočit takhle moudrý, nadčasový a inteligentní film... Zestátněná kinematografie však byla ještě ne úplně paralyzovaná, neboť si Jan Werich spolu s Jiřím Brdečkou mohl napsat celý scénář sám bez větších cenzurních zásahů a měl dokonce takovou pozici, že od roztočeného filmu na jeho podnět dohlížitelská komise z ÚV odvolala původního režiséra Jiřího Krejčíka, s kterým si Werich nepříliš sedl po umělecké stránce... ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Vynikající dvoufilm s - na svou dobu - neuvěřitelnými triky. Kdysi v televizi kameraman vysvětloval, jak točili scénu, kde se Jan Werich setká sám se sebou, jak neskutečné kousky museli s kamerou dělat a co nastavovat, aby se tuhle scénu povedlo natočit, a už jen samotný výklad mi přišel natolik magický, jako rudolfínská Praha sama. ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Císařův pekař a Pekařův císař je asi jediný budovatelák, na který se s chutí vždycky podívám. Je to inteligentní lidová zábava, která právem baví všechny bez rozdílu už nějakých 65 let. A přitom geneze tohohle filmu je více než dramatická a nestyděl by se za ni ani Hollywood, nemluvě o tom, že se film točil v nejhorších časech politických procesů, kdy si nikdo nemohl být jist životem. A slavná písnička o tom, že ten umí to a ta zas tohle, patří mezi nejlepší muzikálová čísla, která se na Barrandově kdy točila. Je pro mě vždycky velkou radostí sledovat Císařova pekaře a Pekařova císaře, pokaždé se u toho srdečně bavím. A teď si to srovnejte s debilní a úplně pitomou Dovolenou s Andělem, která vznikla ve stejné době. Úplné nebe a dudy. ()

Galerie (136)

Zajímavosti (111)

  • Jeroným Alessandro Scotta, ktorého stvárnil František Černý, patrí k najzáhadnejším alchymistom Rudolfínskej doby. Jeho pravé meno bolo Alexandr Seton, nazývaný tiež Girolamo či Hieronymo Scotto. V kronikách býva označovaný za čarodejníka, ktorý dokázal premeniť meď a olovo na zlato. Niektoré pramene uvádzajú, že pochádzal zo Škótska, iné tvrdia, že jeho domovinou bolo Taliansko. Podľa archívov objavil transmutačný prášok, ktorého tajomstvo prezradil iba svojmu učňovi, poľskému alchymistovi Sendivojovi a ten v Prahe vykonal úspešnú premenu ortuti na zlato. S cisárom Setona spája iba v jeho mene podpísaný mysticko-alchymistický spis "Speculum Alchemiae", ktorý bol venovaný priamo cisárovi Rudolfovi II (Jan Werich). Český historik Otakar Zachar vraj na adresu Alexandra Setona poznamenal, že žiadny takýto muž neexistoval. Podľa neho išlo len o zámenu s nemeckým mágom Michaelom Scotom. Britský historik R. J. W. Evans zase tvrdil, žeby sa pod pseudonymom Alessandro Scotta mohol skrývať Edward Kelley, ktorý o sebe rád vyhlasoval, že je škótsky šľachtic - odtiaľ latinskej priezvisko Scotus. Kto bol, onen tajomný a pri transmutácii toľko úspešný alchymista, dodnes nie je známe. (Raccoon.city)
  • Keď videl film vtedajší minister kultúry Zdeněk Nejedlý, bol zhrozený. Podľa neho film nedostatočne propagoval robotnícku triedu. Došlo to až tak ďaleko, že Nejedlý film dokonca zakázal a tento zákaz trval až do konca jeho funkcie ministra kultúry 31.1.1953. (Raccoon.city)

Související novinky

Věra Chytilová 1929 - 2014

Věra Chytilová 1929 - 2014

12.03.2014

Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)

Reklama

Reklama